Soudobá proroctví
Soudobá proroctví
Nikoli nevýznamnou roli v osudu Jana A. Komenského sehrála trojice visionářů. Komenský se roku 1625 na cestě do Slezska a Lešna dozvěděl od mladého Žerotína, který studoval ve Zhořelci, že ve Sprotavě jakýsi jirchář (koželuh) Kryštof Kotter pro dobu nedlouhou předpovídá zlepšení všech poměrů. Budil všeobecnou pozornost svými věštbami, kterými v letech 1616–1624 zaníceně předvídal brzký konec utrpení pronásledovaných evangelíků i slavné vítězství jejich věci. Také Jan Amos Komenský uvěřil, přeložil Kotterovy věštby z němčiny a vzal s sebou slezského proroka do Lešna. Svůj překlad Kottera poslal Komenský i svému tchánovi Cyrillovi a roku 1626 předal v Haagu německé znění v kaligrafickém přepisu Fridrichovi Falckému. Sám zajel do Berlína, kde žilo mnoho českých šlechticů vyhnanců. Ti měli o Kotterovi a jeho prorockém daru nedobré mínění. Poukazovali na to, že se nesplnilo, co předpovídal na minulý rok.
Na zámku v Třemešné nedaleko Dvora Králové se Jan Amos Komenský seznámil s mladou dívkou, dcerou polského bratrského kněze Juliana Poniatowského, který byl v této době Žerotínovým knihovníkem na Moravě. Jeho dcera trpěla záchvaty padoucnice a mívala přitom vidění. Žila na zámku paní Zárubové v Branné u Jilemnice. Dívka prorokovala, psala listy rozličným národům a knížatům, mezi jinými také Valdštejnovi prorocký list o jeho brzkém pádu. Když Komenský uvěřil viděním Kristiny, vyvozuje důsledky nadmíru praktické: 8. února 1628 ji, jako sirotka, přijímá za svou dceru do své první lešenské exulantské domácnosti.
Třetím visionářem je nevydařený kněz Mikuláš Drabík, se kterým Komenský chodil do školy ve Strážnici a 1616 byli spolu ordinováni na kněze na obecné synodě v Žeravicích. Drabík měl v únoru 1638 první vidění, že Bůh přivede svá vojska k osvobození vyhnanců. 1643 předpovídal, že Habsburkové ztratí císařskou korunu a všechny své země, Bedřich Falcký dostane Čechy, Jiří Rákoczi Uhry a kurfiřt braniborský Moravu. Drabík naléhal, aby vidění vyšla tiskem. Jan Amos Komenský měl 1654 rukopis připravený, ale teprve v roce 1657, když Drabík prohlásil pád Lešna za trest seslaný na Komenského, vydal knihu Lux in tenebris (Světlo v temnostech). Zde jsou, kromě proroctví Kotterových a Poniatowské, Drabíkova vidění. Dílo nebylo vydáno v mnoha výtiscích, ale rozšířilo se a vzbudilo velký rozruch. Proti Drabíkovi vystoupili bratrští kněží. Přemlouvání a důkazy nepomáhaly, a tak byl Drabík bratislavským soudem obžalován z velezrady, uvězněn a 16. 7. 1671 veřejně popraven.
Mezi Bratry docházelo k roztržkám, zda proroctvím věřit nebo ne. Komenský napsal spis o pravých a nepravých prorocích Deveri set falsis prophetis.